Platným vyděděním ztrácí vyděděný postavení nepominutelného dědice. Vydědit lze dědice, který
- zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
- neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl
- byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze
- vede trvale nezřízený život
- je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl; v tomto případě musí být povinný díl odkázán dětem nepominutelného dědice.
Důvody pro vydědění jsou oproti dnešnímu stavu zpřesněny, nově již například půjde vydědit za spáchání jak úmyslného, tak nedbalostního trestného činu – podmínkou pouze bude, že okolnosti musí svědčit o zvrhlé povaze pachatele. Zcela nově je také formulován poslední důvod spočívající v zadluženosti a marnotratnosti, který je veden obavou, že se nepodaří zachovat rodinný majetek do budoucna. Novinkou je také to, že důvod vydědění nemusí být uveden v listině o vydědění. Většinou je veřejně známé, zda je syn souseda alkoholik, který hraje na automatech a pro tuto svoji kratochvíli si shání peníze loupežemi. Proto není třeba důvody pro vydědění, na rozdíl od dnešní úpravy, speciálně uvádět, stačí je prokázat.
