Strana zelených (Zelení)

Politická strana

Vydáno 09.10.2021
Ačkoliv Strana zelených tradiční rozdělení na pravici a levici odmítá, od roku 2010 se zřetelně posunula ke středo-levicové politice typické pro evropské zelené strany. V lednu 2020 Stana zelených po vzoru svých německých nebo švédských kolegů poprvé zvolila dva spolupředsedy, Michal Berga a Magdalenu Davis.

Noví spolupředsedové Zelených Magdalena Davis a Michal Berg. (25. ledna 2020) | foto: Strana zelených

Strana zelených byla založena 9. prosince 1989, do parlamentu se poprvé dostala v roce 1992 v rámci Liberálně sociální unie. V dalších volebních obdobích strana zůstala mimo Sněmovnu. Samostatně uspěla pouze v roce 2006, kdy získala šest mandátů.

Tehdy stál v čele Strany zelených pražský liberál Martin Bursík, který dokázal vytáhnout stranu nejen do Sněmovny, ale i do vlády.

Bursík stranu vedl Zelené od září 2005 do června 2009, rezignoval po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu. Ve vládě Mirka Topolánka zastával post ministra životního prostředí od ledna 2007 do května 2009. Stejný resort vedl i v úřednické vládě Josefa Tošovského v roce 1998.

Od konce roku 2009 stál v čele Strany zelených Ondřej Liška, podruhé obhájil svůj post na podzimním sjezdu roku 2012. Pod jeho vedením však strana vypadla po sněmovních volbách roku 2010 z nejvyšší politiky, když nepřekročila pětiprocentní hranici, a do Sněmovny se tak nedostala.

Před říjnovými volbami roku 2013 chtěli Zelení pod volebním heslem "Můžeme to změnit" prosazovat například to, aby každé dítě mělo už od tří let nárok na místo v mateřské školce, přijetí zákona o sociálním bydlení nebo odstranění znevýhodnění žen při odměňování.

Po neúspěchu v eurovolbách v roce 2014 Liška rezignoval a vedení Strany zelených převzala Jana Drápalová.

V lednu 2016 si Zelení zvolili nové vedení, do čela se postavil Matěj Stropnický, který s pokusil vrátit stranu do nejvyšších pater české politiky. To se mu nepodařilo. Na post lídra strany Stropnický rezignoval těsně před sečtením všech hlasů v parlamentních volbách v říjnu 2017. Strana totiž zůstala pod hranicí 1,5 % hlasů. O čtyři roky později Zelení získali 0,99 % hlasů a opět se do Sněmovny nedostali.

V lednu 2018 byl předsedou Zelených zvolen Petr Štěpánek, starosta Prahy 4. Většinu získal už v prvním kole volby.

O dva roky později pak strana poprvé volila dva spolupředsedy. Stali se jimi Michal Berg a Magdalena Davis. Smíšené předsednictví, které znají už dlouho například němečtí Zelení, podobně jako belgičtí či švédští, má zajistit rovné zastoupení mužů a žen na nejvyšší pozici strany.

Autor:
Fotogalerie