Do politiky vstoupil podnikatel v obchodu, pohostinství a průvodcovství Tomio Okamura v roce 2012. Ve Zlínském kraji vyhrál senátní volby, v lednu 2013 neúspěšně kandidoval na prezidenta a na podzim téhož roku se s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury dostal do Poslanecké sněmovny.
Z prezidentské volby Okamuru vyřadil nedostatek platných podpisů. I když Nejvyšší správní soud rozhodl, že vnitro použilo chybnou metodiku určení neplatných podpisů, nepomohlo mu ani přepočítání hlasů.
Z neúspěchu se rychle znovu zvedl. Na jaře roku 2013 založil hnutí Úsvit přímé demokracie, jež se na podzim téhož roku dostalo do Sněmovny se 14 mandáty. Okamura tak přestoupil z horní do dolní komory Parlamentu ČR.
Hnutí Úsvit přímé demokracie ale i po dvou letech fungování mělo jen devět členů. Právě jeho uzavřenost byla jedním z argumentů nespokojených poslanců, kteří za hnutí kandidovali. Na počátku února 2015 většina členů poslaneckého klubu vyjádřila nesouhlas s tím, že hnutí nepřijímá nováčky a nenabízí vstup ani nezařazeným poslancům. V březnu poslanci Okamuru vyloučili z poslaneckého klubu.
Po vyloučení Okamura založil v květnu 2015 spolu s poslancem Radimem Fialou hnutí s názvem Svoboda a přímá demokracie (SPD).
Okamura vzbudil pozornost řadou radikálních návrhů, sám ovšem odmítá četná obvinění z populismu. Zastal se například komunistické myšlenky i KSČM, hovořil o vystěhování Romů z České republiky. Kritizuje poměrný volební systém v České republice, korupci a nedostatečnou vymahatelnost práva.
V parlamentních volbách 2017 byl lídrem středočeské kandidátky SPD a obhájil svůj poslanecký mandát, v letech 2017 až 2021 byl místopředsedou Sněmovny. O čtyři roky později opět získal poslanecký mandát jako lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji.