Stephen Hawking ve svém díle, čítajícím téměř 200 vědeckých publikací, vždy usiloval o srozumitelnost i pro širokou veřejnost. Získal desítky prestižních ocenění a byl členem učených společností, mimo jiných britské Královské společnosti, Papežské akademie věd a Národní akademie věd USA. Mezi jeho díla patří Stručná historie času, Vesmír v kostce nebo Ilustrovaná teorie všeho. Stephen Hawking prezentoval svůj postoj k životu v knize Velkolepý plán.
Za největší hrozbu pro budoucnost označil genové inženýrství a umělou inteligenci. Varoval před pokusy o kontakt s mimozemskými civilizacemi. V mládí během studií jezdil na koni a byl kormidelníkem veslařského týmu, ale již na Oxfordu se projevily první příznaky amyotrofické laterální sklerózy, nemoci napadající nervový systém s postupným ochrnutím těla. Od roku 1968 byl trvale upoután na invalidní vozík a od roku 1985 byl speciálně upravený počítač jeho jedinou možností komunikace s okolním světem.
Navzdory diagnoze, která mu předpovídala maximálně dva až tři roky života, dokázal žít mnohem déle, vědecky pracovat, udržet si nekonvenční smysl pro humor a prožít naplněný rodinný život. V době počátečních projevů nemoci (1965) se oženil s láskou ze studentských let Jane Wildeovou a měl s ní tři děti Lucy, Roberta a Tima. O třicet let později si vzal svou ošetřovatelku Elaine Masonovou.