Pokud otec, který není rodičem dítěte, šestiletou lhůtu propásne, není ani pak vše ztraceno. Novinkou je také to, kdo může jednat po uplynutí této lhůty. Pokud otec nestihne návrh na popření otcovství u soudu podat, nyní to za něj může udělat nejvyšší státní zástupce. Nově bude moci na žádost dotyčného prominout zmeškání této lhůty z důležitých důvodů přímo soud.
Příklad: "V praxi jsem se setkala s případem, kdy manželka po dlouhé době snažení o dítě konečně otěhotněla. Manžel tušil, že dítě nejspíš není jeho, nicméně to vypadalo, že narozením dítěte se celé manželství podaří zachránit, a proto celou situaci neřešil," vypráví Markéta Tillerová.
Jenže jakmile se matka po rodičovské dovolené ve čtyřech letech dcery mohla vrátit do práce, manželství se opět začalo dramaticky zhoršovat a manžel záhy zjistil, že manželka celou dobu udržovala tajný vztah s otcem dítěte. Rozhodl se tedy rozvést a přitom zjistil, že dítěti bude otcem navždy. Proto tedy začal důsledně uplatňovat veškerá svá otcovská práva a u soudu dosáhl svěření dítěte do střídavé péče. "Z celé situace jsou nyní nešťastní v podstatě všichni, a možná nejvíce matka a skutečný biologický otec dítěte. Matka proto spoléhá na to, že po novém roce podá návrh na popření otcovství," pokračuje advokátka.
Ani nový občanský zákoník však nemusí situaci této rodiny vyřešit, protože jak u matky, tak u domnělého otce, tak i u skutečného otce již dávno uplynuly veškeré lhůty pro popření otcovství. Dceři je nyní totiž už sedm let.
"Manžel matky a právní otec dítěte by se mohl pokusit u soudu podat návrh na popření svého otcovství a soud bude zkoumat, jestli není důvod prominout zmeškání veškerých lhůt," radí Markéta Tillerová a dodává, že jiná situace by nastala, pokud by se manžel matky o tom, že není otec pětileté dcery, dozvěděl teprve nyní. V takovém případě by po novém roce mohl návrh podat, a se svým návrhem na popření otcovství by nejspíše uspěl.
