O doživotním trestu pro Dahlgrena rozhodl 20. července 2016 Krajský soud v Brně a později potvrdil odvolací Vrchní soud v Olomouci. Dahlgren měl také zaplatit odškodnění přes 400 tisíc korun.
Dahlgren napadl výrok o vině i trestu. Se svým obhájcem se snažil prokázat, že je psychicky nemocný. Poukazovali na závěry amerických lékařů, kteří Američana vyšetřovali poté, co ho po činu zadrželi v USA. Naopak psycholožka i psychiatrička v Česku to vyvrátily.
Dahlgren podle soudu jednal na základě předchozího uvážení a brutálním způsobem. V obětech spatřoval „reprezentanty frustrujícího světa“, uvedl soudce Michal Zámečník. Podle něj bylo kvůli poruše Dahlgrenovy osobnosti vysoké riziko, že by mohl znovu vraždit.
Američan si údajně chtěl v České republice řešit své psychické problémy. Vzhledem k tomu, že vůbec neuměl česky, poskytli mu pomoc jeho příbuzní. Sám nabízel zájemcům lekce angličtiny. Poté, co pravděpodobně na své blízké zaútočil noži a sekerou, se pokusil těla spálit. V souvislosti s případem se objevily spekulace o duševní poruše i o dědictví, jakožto možném motivu.
Tehdy dvacetiletý Dahlgren krátce po vraždě opustil Českou republiku a z Vídně odletěl do vlasti. Ihned po příletu na washingtonské letiště byl zatčen. Obhajoba byla svěřena známému právníku Theodoru Simonovi.
V médiích se objevila zpráva, podle níž se podezřelý prostřednictvím SMS k činu přiznal, což později policie popřela. Rodinu nalezl dle svých slov již zavražděnou a poté uprchl ze strachu o vlastní život.
České ministerstvo spravedlnosti podalo žádost o Dahlgrenovo vydání 12. července 2013. Trvalo ale dva roky, než se podařilo vyhrát soudní bitvu a Dahlgren byl vydán ze Spojených států do Česka.
