Daniela Hermana na jaře 2013 odvolala rada Ústavu pro studium totalitních režimů, změna v čele ústavu přitom vyvolala velké vášně; část vědecké rady ústavu dokonce rezignovala. Po svém odvolání vstoupil Herman do KDU-ČSL, 1. července 2013 se stal i mluvčím strany a jejího senátního klubu. Od května 2017 do března 2019 byl místopředsedou strany.
"Křestanskodemokratické principy považuji za nosné a jsou dobrou alternativou pro Českou republiku. Je to jedna z historických stran, je čitelná, sleduji ji dlouhodobě. Nabrala nový kurz po posledních sněmovních volbách, dokázala se omladit a poučit se z chyb a neúspěchů. Líbí se mi i její názorová pluralita. Svoboda, solidarita a spravedlnost jsou pilíře, ke kterým se hlásím," vysvětlil svůj vstup do KDU-ČSL v květnu 2013 Daniel Herman.
V předčasných říjnových volbách roku 2013 lidovci nasadili Daniela Hermana jako volebního lídra v Praze a byl zvolen poslancem. Vstoupil i do vlády jako ministr kultury. V roce 2017 poslanecký mandát neobhájil.
V senátních volbách 2018 kandidoval v obvodu Chrudim, v prvním kole skončil druhý a ve druhém kole prohrál s Janem Teclem.
Daniel Herman studoval napřed pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, po roce však školu opustil a další rok pracoval jako pomocný dělník v Jihočeských pekárnách. V roce 1984 nastoupil na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu Univerzity Karlovy v Litoměřicích. V roce 1989 byl vysvěcen na kněze. Poté pracoval v duchovní správě v Táboře a okolí, následně se stal sekretářem Miloslava Vlka.
Absolvoval též stáž na univerzitách v Eichstättu v Německu a v Daytonu v USA. Daniel Herman pracoval i na pražském policejním prezidiu, vedl informační kancelář ministerstva kultury a pražskou kancelář Jana Švejnara. V roce 2007 požádal o laicizaci. Hovoří plynně německy, italsky, anglicky a francouzsky.
